Informace o nás

V současné době je sbor členem Moravské hasičské jednoty. Má celkem 64 členů a 22 mladých hasičů.

Nejdůležitější činnost je práce jednotky požární ochrany, kterou zřizuje obec. Jednotka je zařazena v Integrovaném záchranném systému Jihomoravského kraje v kategorii JPO 5.

Vedení sboru:

Výbor

• Starostka: Štěpánková Lenka
• Místostarosta: Blatný Lubomír
• Pokladník: Mixová Tereza
• Členové:
  • Štěpánek Jiří ml.
  • Štěpánek Jiří
  • Mixa Martin
  • Kauf Jan
  • Müller Zdeněk
  • Vyhnánek Jakub
  • Kittner Jaroslav
  • Kobzinek Libor
  • Halámková Lucia
  • Blatná Renata

Revizní komise

• Předsedkyně: Šmerdová Pavla
• Členové
  • Šmídová Marie
  • Sára Kaufová

Činnost sboru:

1. výjezdy k požárům
2. technický výjezd
3. pomoc při povodních
4. zalévání zeleně v biokoridoru
5. čištění kanalizace
6. pořádání ostatků aj.
7. práce s mládeží

Technika

Sbor má k dispozici:

1. CAS 32 Tatra 815 6x6 s kabinou pro posádku 1+3 (8200 litrů vody, průtok čerpadla 3200 litrů za minutu při tlaku 0,8MPa; délka x šířka x výška: 8 670 x 2 500 x 3 250 mm; dýchací technika; kalová čerpadla; motorové čerpadlo; plovoucí čerpadlo; motorová pila; elektrocentrála; osvětlovací stožár; vybavení pro likvidaci hmyzu; kanálový krtek)
2. Dopravní automobil (s přívěsným vozíkem a plachtou) značky Fiat Ducato v provedení L2H2. Objem 2.3 l a výkon 103 kW
3. stříkačku PPS12
4. AED

Foto zde.

Historie sboru

První zmínka o činnosti hasičů je v obecní kronice již z roku 1887. Hlavním důvodem založení dobrovolného hasičského sboru v Hruškách byly časté požáry v obci a jejím okolí. Myšlenka založit dobrovolnou hasičskou jednotu vznikla při velkém požáru místního velkostatku.

Z dochovaných dokumentů a zápisů ze schůzí je však důležitým mezníkem pro založení sboru v Hruškách rok 1888. Toto dokládá i Hasičská kronika markrabství moravského z roku 1898, kde se píše, že Dobrovolný hasičský sbor byl v Hruškách založen dne 3. června 1888. V tento den se sešlo 29 místních občanů a vzniklo tak seskupení lidí, kteří chtěli nabídnout spoluobčanům pomoc v případě požáru v obci a okolí. Historicky prvním starostou byl na ustavující valné hromadě zvolen Jan Kuba. Dne 15. srpna 1888 místní hasiči složili slib do rukou obecního zastupitelstva. V roce založení sboru byla zakoupena ruční stříkačka od firmy Hiller Brno a kompletní výzbroj pro 22 hasičů. Stanovy.pdf (1 MB).

Postupem času začalo být vybavení hasičů nedostačující. Proto byla v roce 1897 zakoupena nová ruční stříkačka, čtyřkolová voznice na vodu, posunovací žebřík, polní nosítka, koše na vodu, brýle proti kouři, hornické svítilny a jiný materiál. Od roku 1895 byly v období žní zavedeny noční hlídky. Hlídkoval vždy jeden člen výboru hasičů, jeden hasič a jeden občan obce (podle čísel domů).

Na základě císařského nařízení ze dne 13. května 1914 se změnil název sboru – z Dobrovolné hasičské jednoty na Dobrovolný hasičský sbor.

Za zmínku rozhodně stojí účast hrušeckých hasičů při průjezdu T. G. Masaryka křenovským nádražím v září roku 1922. Sbor byl při této příležitosti přítomen ve slavnostních stejnokrojích a stál zde čestnou stráž.

Hasiči se také účastnili sportovních akcí. Např. v roce 1925 byli na cvičení župy. Zde se necvičilo jen se stříkačkou, ale také prostná se sekyrkami. Dále se hasiči věnovali kulturní činnosti. Pořádali divadelní představení – např. dne 7. března 1937 sehráli hru s názvem „Vesnička pod lipami“ a 9. ledna 1937 to byly „Vlčí máky“. Při hasičském sboru byl založen také samaritánský sbor. V době svého ustavení měl 10 členek a náčelnicí se stala Marie Krčmářová. Zpráva samaritánského četaře Františka Boleslava z roku 1940 uvádí, že v tomto roce bylo ošetřeno 15 lehkých případů a 1 těžký případ. Průběžně byla doplňována lékárnička pro případ zranění některého z občanů Hrušek.

Sbor hasičů se postupně rozšiřoval. V roce 1940 měl 84 aktivních členů, 17 činných žen a 26 členů na činnost přispívalo. Odebírali časopis „Hasičská ochrana“ a „Český hasič“.

Ve dnech 14.–17. března 1940 zaplavila Hrušky velká voda. Sbor prováděl záchranné práce a zejména odčerpávání vody z domů. Stroj tehdy pracoval až 7 hodin denně a spotřeboval 27 litrů benzínu.

Ve sboru někdy docházelo k rozepřím mezi členy z důvodu nečinnosti některých jedinců. Proto na valné hromadě v roce 1940 tehdejší starosta Matěj Štefan promluvil ke všem členům: „Nikdo si nebude vysvětlovat pojem dobrovolnosti dvojsmyslně. Ano, vstupuji do hasičských řad dobrovolně, ale jakmile tam vstoupím, mění se dobrovolnost v přísnou poslušnost a povinnost, jež jsem na sebe převzal a zavázal se plniti. Buďto jsem pravým hasičem a jako takový se bezpodmínečně podřídím všemu a plním přesně a dochvilně všechny úkoly, jež mi byly přikázány, anebo nejednám dle těchto rozkazů a pak se z hasičských řad uctivě vzdálím, abych svou nemohoucností nerušil řádný chod tak důležité organizace“. (viz kronika). Od roku 1942 byly tedy členové sboru přijímáni nejprve na zkušební dobu, potom po půl roce složili slib a stali se řádnými hasiči.

Po válečných událostech se sešla valná hromada sboru dne 19. srpna 1945. Starosta Matěj Štefan přivítal všechny přítomné a minutou ticha uctili památku všech, který padli v boji za osvobození. Sbor se i nadále věnoval hasičské a kulturní činnosti. Pořádal ostatky, udržoval výzbroj, účastnil se obvodových a okrskových soutěží. V létě prováděl tzv. „žňové hlídky“, které byly zaměřeny na prevenci požárů. Od roku 1951 se sbor stal členem Národní fronty.

V roce 1956 uhodily v zimě silné mrazy. V únoru bylo -26 °C a „Na hédách“ až -31 °C. Led na říčkách byl tehdy velmi silný, napadl sníh a vznikly obavy ze zátop při tání. Dne 2. března 1956 bylo povoláno vojsko k odstřelování ledu. Do jejich příjezdu hasiči odstraňovali kry, které se hromadily před mostem přes Litavu. Přesto se řeka z břehů vylila a zatopila okolí. V roce 1961 se uskutečnilo první poplachové cvičení. Následovala úprava zbrojnice, při které odpracovali členové mnoho hodin. Často pomáhali také v zemědělství.

V roce 1976 byla věnována pozornost preventivním požárním hlídkám, školení a výcviku členů. Na úseku prevence byly občané informováni pomocí vývěsné skříňky a místního rozhlasu o tom, jak předcházet požárům a jak dodržovat nejzákladnější pravidla.

Mladí požárníci se pravidelně účastnili soutěže Plamen. Pod vedením Vladimíra Klusala ml. se družstvo (14 členů) umísťovalo na předních příčkách.

Od roku 1981 se dá činnost hasičů shrnout následovně:

• propagace činnosti hasičů a prevence vzniku požárů je realizována rozhlasem, vývěskou, konají se besedy ve škole, zbrojnici také navštívily děti z mateřské školky
• v pohotovosti je družstvo, které provádí výcvik, účastní se námětových cvičení a soutěží
• hasiči se snaží udržovat techniku a zařízení v dobrém stavu, pečují také o požární zbrojnici
• daří se práce s dětmi a mládeží, výsledky jsou zřejmé z umístění družstva na soutěžích
• v kulturní oblasti hasiči pořádají tradiční ostatky

Po roce 1989 se změnila také organizace hasičů. Byly zrušeny ústřední a krajské výbory, pravomoc přešla především na místní sbory. I nadále jednotka vyjížděla k požárům. V roce 1991 byla zbourána stará zbrojnice a na jejím místě vyrostla nová. Od roku 1993 začal v horním patře provoz pohostinství.

Od roku 2005 dochází postupně k přijímání nových členů sboru, kteří se podílí na celé řadě aktivit. Hasičský sbor má nyní celkem 44 členů, kteří se snaží aktivně řešit mimořádné události a pomáhat všude tam, kde je to zapotřebí.

Fotogalerie.